Královské Paradiso

16.7.2017 Royal Ultra Skymarathon, 55,5km, D+ 4000m, 23. celkově (22.kluk)

Nedělní uplakané ráno ukončilo náš týdenní relax ve Francii. Z Val d´Isere nás déšť  vyplavil přes Malého Bernarda do Coumayeru a do údolí Aosty. Jen jsme nakoukli do Pádské nížiny, ujistili se, že z roviny nám je teskno a vnořili se do údolí Orcy ležícím ve stínu Gran Paradisa.

Gran Paradiso (photo Ian Corless)

Další neděli nás čekalo vykopnutí Extreme serie světového poháru ve skyrunningu. V této sérii zatím v minulosti byly závody Trofeo Kima, Glencoe Skyline a Tromso Skyrace. Trofeo Kima se koná jen v sudé roky a tak byla letos nahrazena Royal Ultra Skymarathonem. Při plánování jsem počítal s tím, že po High Trail Vanoise se nám nebude chtít příliš běhat. A i když GP nemá drsné parametry (55,5km/4100m+), představoval jsem si, že to v těžkém terénu bude spíše horský trek, než běžecký závod. Vycházel jsem ze skutečnosti, že v Tromsu, Glencoe a ani na Kimě jsem toho moc nenaběhal.

Celý příspěvek

Závod vysoko nad Jizerou

8.6.2017 High Trail Vanoise, 68km, D+ 5100m, 13. místo ME (16. celkově – 2 ženy a Peruánec)

Závod ve Val d´Isere se mi líbí bez ohledu na to, jak se jmenuje. V roce 2015 to bylo Ice Trail Tarentaise a bylo to také (stejně jako letos) Mistrovství Evropy. Z ničeho (KiliJanek vzdal, Zdenda taky) jsem upletl závod a byl první z Čechů na 19.místě. To byl pro mě pěkný výsledek a byl jsem moc rád, že jsem startoval “se lvíčkem na prsou”. Loni jsem na závodě s podobnou trasou, ale jiným  jménem – High Trail Vanoise (HTV), doběhl 8.

Profil závodu

Celý příspěvek

FKT (?) Turistickým chodníkem hřebene Západních Tater

Roháče (z geografického pohledu ta centrální část Západních Tater) byly první vyšší hory, ve kterých jsem byl. Když mi bylo 10 došel jsem k Roháčským plesům. Ve 13 mě táta vzal na Ostrý Roháč a matně si pamatuji, že jsem z něj odcházel s o málo těžšími kalhoty. Stejně jsem se bál i v dalších letech, kdy jsme se opakovaně vraceli. Když nám bylo 17, přešli jsme Roháče od Salatínu po Ráčkovou dolinu. S těžkými batohy jsme museli dvakrát spát. Od té doby jsem v Roháčích nebyl. Až v neděli po Poludnica Run. Jsou pořád krásné, i když lidí je v nich více.

Celý příspěvek

Má čtvrtá Transvulcania

13.5.2017 Transvulcania, 74km, D+ 4350m, DNF

Na začátku května se srnky v Modřanské rokli zaradovaly. Konečně odjel ten blázen, co je proháněl po lesích. Oddechl si i mladý vlk pobíhající v Beskydech, protože ho v jeho království přestal zesměšňovat otylý bankovní úředník. Je to tak, natrénováno jsem letos měl, co se do mě vešlo. Vlka jsem uštval v kopcích, srnu na rovině. Plíce dosáhly takového objemu, že jsem se před spaním nadechl a vydechl až ráno. Srdce se zvětšilo tak, že mi hodinky začaly měřit počet úderů za den místo za minutu. Běh mi dělal dobře, únava se vyhýbala.

Celý příspěvek

Moje oblíbená bota

Tento model jsem získal na testování již minulou sezonu. Nebudu lhát, nebyla to žádná láska na první pohled. První dlouhý výběh, já si příliš utáhnul tkaničky a byla z toho odřenina kotníku. Hodil jsem je do kouta, že to teda ne. Nenechám si vzít své Terra claw. Rok se s rokem sešel, bahno a sníh si pronajalo naše okolí na několik měsíců a rok nenošené X-claw na mě z kouta pošilhávají. “Dobrá, dám vám ještě šanci, ale poslední!”

Celý příspěvek

Úvaha o dlouhém tréninku

Kdo chce trénovat na delší závody v horách, neměl by se trénování v horách vyhýbat. Většina tréninků nepřesáhne 4 hodiny, najde se ale i pár delších. V mém tréninkovém plánu se objeví maximálně dva takové do sezony. Pro hecovací soutěž s Mrazákem o nejvíc gumovací trénink jsem ochoten hrotit do 4 hodin a 5 výběhů na Ještěd. Delší doba strávená na jednom kopci už by hrozila totálním zmagořením. Na tuto sobotu padnul 5 hodinový výběh/výlet s nějakým tím převýšením. Loni jsem v rámci takového tréninku přeběhl Krkonoše z jihu na sever a zase zpátky. Pojďme se zamyslet nad smyslem takových tréninků.

Celý příspěvek

Všechny Ještědy z jihu

Kdysi byl Mrazák solidně rychlý běžec (maraton 2:29:24 z roku 2011), ještě lépe o tom však psal na blogu. Letos nějak zlenivěl a s blogem sekl. Snaží se to nahradit novým facebookovým profilem Jan Mrázek (athlete, hah), ale tam mu neplavají kapříci, jako na blogu a tak je nudný. Minulý víkend se ale nudil na dovolené v Krušných horách. Otupil mozkové buňky Baumaxou a pivem a ráno se vydal na všechny sjezdovky na Bouřňáku. Běžecky. Hec je to dostatečně dementní, aby mě zaujal. Na Bouřnák to mám daleko. Naštěstí se nám na severním předměstí hlavního města tyčí docela zajímavý kopec.

Celý příspěvek