Má čtvrtá Transvulcania

13.5.2017 Transvulcania, 74km, D+ 4350m, DNF

Na začátku května se srnky v Modřanské rokli zaradovaly. Konečně odjel ten blázen, co je proháněl po lesích. Oddechl si i mladý vlk pobíhající v Beskydech, protože ho v jeho království přestal zesměšňovat otylý bankovní úředník. Je to tak, natrénováno jsem letos měl, co se do mě vešlo. Vlka jsem uštval v kopcích, srnu na rovině. Plíce dosáhly takového objemu, že jsem se před spaním nadechl a vydechl až ráno. Srdce se zvětšilo tak, že mi hodinky začaly měřit počet úderů za den místo za minutu. Běh mi dělal dobře, únava se vyhýbala.

Celý příspěvek

Moje oblíbená bota

Tento model jsem získal na testování již minulou sezonu. Nebudu lhát, nebyla to žádná láska na první pohled. První dlouhý výběh, já si příliš utáhnul tkaničky a byla z toho odřenina kotníku. Hodil jsem je do kouta, že to teda ne. Nenechám si vzít své Terra claw. Rok se s rokem sešel, bahno a sníh si pronajalo naše okolí na několik měsíců a rok nenošené X-claw na mě z kouta pošilhávají. “Dobrá, dám vám ještě šanci, ale poslední!”

Celý příspěvek

Úvaha o dlouhém tréninku

Kdo chce trénovat na delší závody v horách, neměl by se trénování v horách vyhýbat. Většina tréninků nepřesáhne 4 hodiny, najde se ale i pár delších. V mém tréninkovém plánu se objeví maximálně dva takové do sezony. Pro hecovací soutěž s Mrazákem o nejvíc gumovací trénink jsem ochoten hrotit do 4 hodin a 5 výběhů na Ještěd. Delší doba strávená na jednom kopci už by hrozila totálním zmagořením. Na tuto sobotu padnul 5 hodinový výběh/výlet s nějakým tím převýšením. Loni jsem v rámci takového tréninku přeběhl Krkonoše z jihu na sever a zase zpátky. Pojďme se zamyslet nad smyslem takových tréninků.

Celý příspěvek

Všechny Ještědy z jihu

Kdysi byl Mrazák solidně rychlý běžec (maraton 2:29:24 z roku 2011), ještě lépe o tom však psal na blogu. Letos nějak zlenivěl a s blogem sekl. Snaží se to nahradit novým facebookovým profilem Jan Mrázek (athlete, hah), ale tam mu neplavají kapříci, jako na blogu a tak je nudný. Minulý víkend se ale nudil na dovolené v Krušných horách. Otupil mozkové buňky Baumaxou a pivem a ráno se vydal na všechny sjezdovky na Bouřňáku. Běžecky. Hec je to dostatečně dementní, aby mě zaujal. Na Bouřnák to mám daleko. Naštěstí se nám na severním předměstí hlavního města tyčí docela zajímavý kopec.

Celý příspěvek

Závod pravých chlapů

Tak zní podtitul pravděpodobně nejdelšího lyžařského závodu u nás. Název je Boboloppet – podle přezdívky hlavního organizátora (Bobo) a norského výrazu pro dlouhý závod na běžkách (løpet). Jel jsem jeho druhý ročník v roce 2013, letos to v Jizerkách vypadá se sněhem fanfárově a tak nebyla jiná volba, než jet znovu.

Bobo

Bobo

Celý příspěvek

Evoluce rance

Zodpovědný horský turista nevyráží do hor nevybaven. V souboji s tou nelítostnou přírodou je třeba mít navrch, aby nás náhodou nepřekvapila nějakou svou podpásovkou. Třeba změnou počasí k horšímu, hladem nebo žízní. My spěchající turisté používáme menší batohy, které v ideálním případě pojmou dostatek potravy, pití a vybavení na naše dobrodružství. Jelikož cenotvorby těchto batohů se inspirují ve výškách, kam se s nimi odvažujeme, rádi bychom byli nuceni koupit pouze jeden. Ale který? Mám čtvrtý běžecký batoh a tak mě napadlo se o nich rozepsat.

Celý příspěvek

-2016/+2017

Rok 2016 byl mojí 5. běžeckou. Mám na mysli běhání mimo stadion. Na stadionu jsem se snažil mezi lety 2002 a 2007 prorazit dřinou zeď z nulového talentu. V sezoně 2007 jsem zaběhl krásných 52,68 na 400m, což bylo zlepšení o 12 setin během 6 let tréninku 6x týdně. Ano, životospráva dostávala hodně zabrat i mimo stadion a tak se není moc čemu divit. Jelikož si zajímavé věci rád zopakuji, trvalo mi pouhých 7 let dostudovat. Mezitím se mi i bez souvislé přípravy podařilo uběhnout maraton. V zimě 2011 jsem nastoupil do výrobního procesu. V létě 2011 jsem začal běhat a na podzim 2012 zkrachoval na pokusu dostat se na maratonu pod 3 a vzdal na Pražské stovce. Od té doby si i vedu deník závodů.

Celý příspěvek