Costa Brava po etapách

Plány na jaro byly jiné. Chtěli jsme si v dešti, sněhu a mrazu oběhnout Boba Grahama. Moc jsme se na to těšili, protože komu by stačilo pouhých 5 měsíců pražského deště, sněhu a mrazu. Nakonec změnil sponzor plány a my si trochu oddechli. Plán B byl již delší dobu zřejmý a trochu podezírám Zuzku, že se na něj těšila i více. Místo hor nás zlákala skaliska, mořské pobřeží a liduprázdné pláže Costa Brava. Tři dny trvající etapový závod, od pátku do neděle, jako finální tréninkový impulz před sezonou. Etapový závod je fyzicky trochu náročnější, než jednodenní, ale znáte to. Kdo chce závod běžet, důvod si vždy najde. Písčité pláže měly posloužit jako trénink na sopečný písek La Palmy. Grilování na mírném slunci severovýchodního Španělska nás mělo připravit na peklo Kanárských ostrovů.

Celý příspěvek

Seznamte se, James Watt. Můj nový sparring.

Kdysi jsme se na škole, asi tak v rámci prvouky, učili o panu Wattovi. Pro připomenutí, mimo zdokonalení parního stroje přišel s jednotkou výkonu a pojmenoval ji horsepower, neboli koňská síla. Legendární závod Western States 100 nás naučil, že na člověka (hlavně tedy běžce) je koňská síla nedostatečná a tak je lepší měřit náš výkon ve wattech. Zatím měli tento parametr k dispozici pouze cyklisté. Však poslední dobou byl souboj staré generace (Contador) a nové (Froome) ozdobou Tour. Froome s očima přilepenýma na ciferník stroje a kontrolující, zda nevydá ani joul navíc. Před ním, či za ním, v pedálech tančící Španěl, řídící se pouze rytmem flamenca, který udávalo jeho srdce. Proti pokroku však nemá smysl bojovat a tak jsem s nadšením přijal nabídku testovat první výrobek měřící výkon běžce – Stryd.

IMG_1296

Celý příspěvek

TransAlpine 2015: den osmý

39km, 1700m up za 4:10, 9.místo. Celkově 268km/16000m up za 33:43, 8.místo v kategorii, 15.místo absolutně.

Včera večer změnili trasu a netáhli nás do 2880m. I nám ji krapec zkrátili na 39km. Ráno bylo přehlídkou mrtvol. Já mám tak oteklep holeně, že se mi hnusí na ně dívat. Jsou rudé a pálí jako by mi je někdo celou noc masíroval bičem. Každý tu ale má něco. Jen já mám kolegu, co je svěží jak ten ranní deštík, co nás vítal na startu.

Celý příspěvek

TransAlpine 2015: den šestý

37km, 2000m up, 4:55, pořád 7.místo, už jen o 2 minuty…

Dneska všichni vyběhli pomaličku. Bohužel potom zrychlili. Ne tak my a proto jsme přišli o další minuty a pomalu se posouváme k okraji první desítky.

 
První výšvih ještě šel. Bylo krasné horské počasí, trochu zima, mraky, jemný déšť. První občerstvení jsem vzal lehce, jen kousek ananasu a seběhem dolů. Doběhl jsem Juliána a začali znovu stoupat. Julián mě začal tlačit hůlkou zezadu nahoru. Pomáhalo to a jelikož kolem nikdo nebyl, neprotestoval jsem.

 

Z kopce to jde. Nohy nebolí, jen není síla. Na řešení problému změnou jídelníčku jsem rezignoval. K večeři tu jsou holt těstoviny a chodit ve Švýcarsku do restaurace… Na to jsem malý pán.

 
Naštěstí se v mém teritoriu objevují další a další hosté. Dokonce dosud vedoucí tým dneska ztratil 17 minut a přišel o vedení – žaludeční problémy. Barbínovská Landie Greyling v cíli křičela na svého muže. Ten se mi pak svěřil, že ji nestačil, že ho bolí břicho.


Nicméně z kopce to jde. Na bolest si jde zvyknout a tak dolů hopsáme, dobíháme a předbíháme. Pod druhý kopec dobíháme v závěsu za našimi týmy.  Do kopce to však už netáhne. Medik Julián to pojmenuje: jsem unavenej. :) Během výstupu nás předbíhají z kategorie 50 letých a nezbývá než smeknout. Mrazák je nelichotivě pojmenoval Šediváci. Je to vystihující. Vypadají, že při dalším kroku umřou, ale šlapou náramně. A pořád.

Čeká na mě, dělá mi fotky. Ja sbíhám dolů a snažím se udělat si náskok. Nádherné vyhledy do cílového údolí. K občerstvení. Vycucám pomeranč (což je vedle flapjacku jediné dnešní jídlo) a už jen tisíc metrů dolů.
Odoláme útoku prvnich holek, klopýtám přes most a jsme v cíli. Jak je zima, tak zachraňuji modré rty něčím sladkým. Sbíráme se v cíli s ostatními kolegy. Už jen beze slova přikyvujeme. Jsme rádi, že už pouze 2 dny.

 
Zítra bude odpočinek,  jen 1600m nahoru na 37km. A jen jeden kopec. Odpočinek bude potřeba. Dneska večer spíme v protibombovém bunkru. Je to útulné. Ale jak tam není moc oken, tak je potřeba ventilátor. A tichý není. ;) to bylo poprvé, co jsem v tvrdých orienťácich z Británie zahlédl slzu…


TransAlpine 2015: den pátý

Bergsprint: 6,4km/730m+, něco přes hodinu, snad pořád 7.

Moc děkuju za podporu. Změna samozřejmě nepřišla a na trati jsem zůstal jako poslední. Běželo se stylem časovky a my vybíhali 15. od konce. Asi kilometr před cílem se kolem mě přehnali poslední zbývajíci závodníci. Já byl opřený o hůlky a odpočíval. To by nebylo divné, kdyby to nebyla rovná cesta k cíli.

TAR_d5_2

start

Celý příspěvek

TransAlpine 2015: den čtvrtý

45km, 2900m+/1934m-, 6:25, 12. v kategorii, ztráta 6. pozice o 30 minut, po 4. etapě jsme na 7. místě

Dlužím čtenářům omluvu. Elita v tělocvičně nespí. Ani z jedné kategorie. Po doběhu běží do hotelu, kde se o ně postarají. Je to pak znát, hlavně teda na výkonu na trati. S klukama z UK inov8 teamu jsme udělali ranking těch, kdo spí pohromadě. Podle mě to dává větší smysl než věkové kategorie. Ty u běhů v horách neuznávám. Chlap, kterému je 50, 35let bydlí v horách nemá žádnou nevýhodu oproti cápkovi z Prahy, co je o 20 let mladší. Vždyť trénuje o 20 let déle!

Celý příspěvek

TransAlpine 2015: den třetí

3.etapa: 43km, 2100m up/2400m down, 4:51, 7. v kategorii, po třech etapách stále 6.,ale Salomon Deutschland se blíží.

Dnes jsme se chtěli šetřit na královskou etapu. No, nevyšlo to. Do kopce jsme se plazili docela rychle s z kopců umíme. Je fajn sledovat různé styly vytrvalců z dolin, z trailů. Do kopce nám dávají čoud, ale z kopce…na to je holt třeba mít tyranosauří stehna! A ne ty jejich vyběhané gazelí píšťalky.

Celý příspěvek