Konec sezony v Pyrenejích

23.9.2017 Ultra Pirineu, 110km, D+ 6400m, čas: 16:18:20, 50.místo

Mezi námi běžci se často říká, že by se mělo dbát na pocity. Na signály, které nám vysílá tělo do mozku a snaží se něco naznačit, sdělit. Těch signálů je ale hodně a někdy jsou stejně čitelné a jasné, jako rady Mistra Yody na tripu. Některé jsou samozřejmě jasné. Potřebuji čůrat, potřebuji jíst, potřebuji spát…a další podobné zvládnu dešifrovat a zařídit se podle toho, většinou. Pokud je tělo schopno vysílat takové množství signálů, které umíme rozluštit, nabízí se jednoduchá otázka: Co je tak těžkého, vyslat signál „jsem unavený“, „kašli na běh, jdi spát“, „hele, nemám dostatek minerálů, budu křečovat“, „právě nás napadl virus z čeledi orthomyxoviridae, asi by to chtělo trochu oseltamiviru“? Je možné, že nějaký signál mi tělo posílalo i před Ultra Pirineu, ale v jeho průběhu mi už jen přehrávalo nekonečnou baladu o křečích a bolesti.

Profil

Celý příspěvek

Východní přísliby

9.9.2017 Devil´s Ridge, 60km, D+ 2200m, čas 6:46, 4.místo celkově

Devil´s Ridge se objevil ve světovém poháru loni v listopadu. Parametry nezaujal, něco přes 2000m na 60km se dá natočit i třeba kolem Brna. Ale kolem Brna není Gobi a hranici 3000m nm tam také naleznete jen velmi obtížně. Závod jsem v listopadu zaškrtnul v dotazníku, který nám z mezinárodního skyrunningu posílají. Poznámku “pojedu, pokud mi zaplatí letenku” vyblikávala červená čísla zůstatku mého účtu při každé návštěvě. V červenci jsem se podíval do spamu a email s čínskými znaky hlásal: Hej Janku, letenky jsou na nás, pojeď! Já řku: “Tak jo, v Gobi jsem ještě nebyl.”

Celý příspěvek

Má čtvrtá Transvulcania

13.5.2017 Transvulcania, 74km, D+ 4350m, DNF

Na začátku května se srnky v Modřanské rokli zaradovaly. Konečně odjel ten blázen, co je proháněl po lesích. Oddechl si i mladý vlk pobíhající v Beskydech, protože ho v jeho království přestal zesměšňovat otylý bankovní úředník. Je to tak, natrénováno jsem letos měl, co se do mě vešlo. Vlka jsem uštval v kopcích, srnu na rovině. Plíce dosáhly takového objemu, že jsem se před spaním nadechl a vydechl až ráno. Srdce se zvětšilo tak, že mi hodinky začaly měřit počet úderů za den místo za minutu. Běh mi dělal dobře, únava se vyhýbala.

Celý příspěvek

KIMA vás vždy něco naučí

28.8.2016 Trofeo KIMA – La grande corsa sul sentiero Roma, 50km, D+ 4200m, čas 8:38, 48.místo

Správný závod by na nás měl nějak zapůsobit. Něco v nás změnit, nějak nás formovat a posunout na naší běžecké cestě. Každý z nás má pár vybraných závodů, které bere vážně, se kterými se chce utkat lépe, než zápasil loni a na které se tak nějak připravuje. Ať už je to Rakovnická patnáctka, 400m od rudého býka, oběhnutí Mt. Blanku nebo Velká Kunratická. Výsledek je stejný. Úspěch na takovém závodě chutná dvojnásob, kalich hořkosti se polyká o to hůře. Takovým závodem je pro mě Trofeo Kima. Je to lakmusový papírek dalším skyrunningovým závodům – obtížností, atmosférou, zázemím.

Celý příspěvek

Getting High

10.7.2016 High Trail Vanoise, 67km, D+ 5400m, čas 10:48:40, 9.místo celkově, 8. z kluků

Před sezonou jsme měli plán, že na High Trail Vanoise budu závodit a Zuzka mi bude dělat support. Následně přejedeme přes Andorru do Španělska, kde si zazávodíme na Mistrovství světa. Místo této pohodové dovolené však padla volba a finance na sedmidenní Pyrenees Stage Run v září. Jenže startovné na HTV bylo zaplacené a loni se mi tam moc líbilo. Pro nás horské turisty je z celého cirkusu svěťáku jeden z těch méně běhavých závodů a to mi, jako takovému mírně svižnějšímu turistovi, vyhovuje.

Celý příspěvek

I na Madeiře viselo nebe příliš vysoko

4.6.2016 Ultra Skymarathon Madeira, 55km, D+ 4000m, čas 7:10:04, 14.místo celkově, 13. z kluků

V minulé sezoně se mi skoro povedlo porazit Honzu Zemaníka a to na vrcholné akci sezony – Mistrovství Evropy. Letos jsem chtěl potvrdit, že do reprezentace patřím a že s Honzou krok udržím. Prostě, před druhým závodem světové série jsem měl jasný a jediný cíl – předběhnout Honzu a doufat, že tentokrát doběhne do cíle. Nepovedlo se, zaběhl jsem mizerně, zhruba 25 až 35 minut pod své možnosti. I tak bych ale v sobotu na Honzu neměl. Běhá v super formě a k výsledku mu moc gratuluji. Pojďme si ale projít hořkou cestu sobotním závodem.

Nahoru, dolu a nahoru

Nahoru, dolu a nahoru

Celý příspěvek

Potřetí nad mraky La Palmy

7.5.2016 Transvulcania, 74km, D+ 4400m, čas 8:28:08, 28.místo celkově, 27. z kluků

Po více než hodině a půl kriminálního seběhu z téměř 2500m k hladině moře si všimnu chlápka v mém věku. Sedí na terase, s ledovou sklenicí plnou zlatavého moku, fandícího, až se odhalené kulaté bříško natřásá. “Ty vole, kde jsem ve svém životě udělal chybu? Proč mám na sobě číslo a v sobě osm gelů a ne plavky a šest piv?”.

profil

Celý příspěvek