Buff Epic Fail

23.7.2016 Buff Epic Trail, 105km, D+ 7300m, čas 16:30:20, 31.místo celkově, 27. z kluků

Hory mám rád ve všech tvarech a velikostech. Možná bych to vnímal jinak, pokud bych musel každé ráno šlapat nahoru se stádem krav, či stahovat dříví z nedostupných hvozdů. Díky mému pražáctví a práci v korporátu mám hory spojené s prázdninami či posledních 6 let s dovolenou, čili obecně s odpočinkem. Po týdenním odstupu od výsledkově nepovedeného vystoupení v Pyrenejích nemohu vlastně na MS vzpomínat jinak než s pozitivními pocity. Byl jsem celý den na čerstvém vzduchu, udělal si pořádný hlad, užil si výhledů a dno svých sil posunul zase o kousek hlouběji. Ano, vím, mohl a měl jsem běžet o 2 hodiny rychleji. Natrénováno na to je a to mě také prvních pár dní mrzelo, štvalo, užíralo a devastovalo. Že se 8 měsíců tréninku vlastně ještě neprojevilo a to sezona už pomalu končí. Vypadá to na podobný kariérní postup jako na atletice – rychle nahoru, přes tréninkové úsilí stagnace a návrat k hospodskému povalečství. Vás ale jistě více zajímá, jak to na takovém MS probíhá.

Celý příspěvek

Getting High

10.7.2016 High Trail Vanoise, 67km, D+ 5400m, čas 10:48:40, 9.místo celkově, 8. z kluků

Před sezonou jsme měli plán, že na High Trail Vanoise budu závodit a Zuzka mi bude dělat support. Následně přejedeme přes Andorru do Španělska, kde si zazávodíme na Mistrovství světa. Místo této pohodové dovolené však padla volba a finance na sedmidenní Pyrenees Stage Run v září. Jenže startovné na HTV bylo zaplacené a loni se mi tam moc líbilo. Pro nás horské turisty je z celého cirkusu svěťáku jeden z těch méně běhavých závodů a to mi, jako takovému mírně svižnějšímu turistovi, vyhovuje.

Celý příspěvek

2016 je tady

Rok 2015 skončil stejně, jako začal. Se Zuzkou v Gerlachově před barákem kamaráda, s výhledem na údolí Váhu a ohňostroj nad Popradem. Rád plánuji dopředu a vyhýbám se změnám. Když si udělám plán a zvyknu si na něj, jsem velmi nevrlý, když se něco stane a do plánu mi vstoupí. Jasně, v práci je to jiná, tam jsem příliš malý boss, abych mohl rozhodovat o svém čase. O závodech, kterých bych se letos rád zúčastnil, se mohu rozhodovat sám. Jejich definitivní seznam, jak jej upravila interní diskuse a připomínkovací proces, je hlavním úkolem tohoto článku. Celý příspěvek

Větrní koně mi letos nakopali

19.9.2015 Ultra Pirineu, 110km, D+ 6800m, DNF

Kromě Pražské stovky v roce 2012 jsem dokončil každý závod. Pokud někdo závod vzdá, je to často jeden ze dvou důvodů: buď to nejde, nebo je zdravotní problém. Kdybych měl dokončit závod, jen pokud mám pocit, že mi to jde, nedokončím žádný. S tréninkem to nepřeháním a tak jsem byl zatím ušetřen nutnosti vzdát kvůli zranění. Žaludek mě z nervů bolí pořád, to se nepočítá. Tyto dary mi dovolovaly doběhnout vlastně každý závod. Jak už to ale bývá, když jeden potřebuje, aby něco fungovalo, tak to nefunguje. Celý příspěvek

Skyrunning podle Emelie

2.8.2015 Hamperokken Skyrace, 45km, D+4400m, čas 7:46, 23. místo (19.mezi chlapci)

Půlnoční slunce, hukot tisíců potoků a potůčků, vůně vřesu, bahna a neusušitelných ponožek. Norsko se mi vypaluje do duše všemi smysly. Tuším, že závod sám se mi dostane i pod kůži. Tromso je odkudkoliv tak daleko, že v porovnání s ním je Brno předměstí Prahy. Kilian s Emelie našli místo 350km severně od polárního kruhu, kde v létě slunce nezapadá, v zimě nevychází a venkov je přeplněný masovými vrahy ze Sněhuláka, Levharta, Švábů a kde to vypadá, že všichni muži tu nenávidí ženy. V části země tak svěží, divoké a mírně děsivé uspořádali závod, který nemá srovnání. Tedy, já nic takového nikdy neběžel a to jsem běžel už skoro všechno. Tromso Hamperokken Skyrace by měl mít každý příznivec běhu v horách na svém seznamu. Rád vám vysvětlím proč.

Celý příspěvek