Lyžování je prima

Pomalu ze stránek všech módních magazínů se na nás usmívají šťastní lidé ve skialpinistickém vybavení. S nádhernými výhledy do dolin, svoboda se zračí v úsměvu a prašan se třpytí ve vlasech. Koho by to nelákalo? Žijeme v Praze a na dosah máme nejlepší hory na běžky. I přes velké lákadlo skialpů jsme jako zimní sport zvolili prkýnka úzká. Je to levnější a bezpečnější. Statistiky úmrtnosti jsem nenašel, nicméně troufnu si tvrdit, že skialpinistů zemře za zimu více, než běžkařů. Klasiku neumíme a tak máme jen lyže na bruslení. Na ty se dá namazat čistěji, než na klasiku. Neříkám, že tak aby to jelo. To se mi totiž podaří málokdy.

Celý příspěvek

Krkonošská 70 – kolektivní utrpení

Základní pravidlo běžce: nejen běháním živ je běžec. Běhání je nejlepší pohyb a druh sportu, o tom se nediskutuje. Bohužel, člověk je díky své silné vůli, vlastně tvor dosti hloupý. Dokážeme běhat, trénovat, jíst, pít pivo více, než na kolik je stavěné. Hlavně z toho důvodu si platíme trenéry. Ti dobří naše nadšení udrží na uzdě a usměrňují k zlepšování, aniž bychom se u toho zranili. Ti druzí, ne tak dobří, nás tzv. utaví, uženou, zraní… Nejen tělo dá se utahat. Běžec se nesmí unavit ani psychicky, proto dostává do plánu různé skopičiny pro zpestření přípravy…tu skialpy, tu kolo, tu běžky. A běžky mám rád i já.

Celý příspěvek