Putovali jsme samotní, jak mraky…

Jezerní krajina v severozápadní Anglii, Cumbrii, zasáhne srdce nejednoho romantika. A není divu, vždyť drsná krajina plná kopců, jezer, deště a větru je tou pravou kolébkou romantismu. Po závodění v rodišti Connora Mac Loada jsme se se Zuzkou dostali minulý rok i k nakouknutí do Lake District. Pouhý prodloužený víkend ve fascinující krajině stačil k lapení do romantických představ o Bobu Grahamovi a jeho odkazu. 

Celý příspěvek

Na kole na Everest

O Everestingu mi řekl Jakub v roce 2017. Nějací blázni prý vyjeli 31x Řevničák, aby nastoupali 8.848m. Já jsem hodně důvěřivý, ale tohle znělo jako blbost. Nicméně stránky everesting.cc tuto blbost potvrdily. Na druhou stranu, kluci, kteří to vyjeli, mají nájezd okolo 20.000 km za rok, což mě utvrdilo v nereálnosti pro nás smrtelníky. 

Celý příspěvek

Pražský maraton

5.5.2019, Prague International Marathon, 42,195km, čas 2:40:10, 63.místo (17. v rámci MČR)

Po maratonu v Drážďanech jsem dva týdny nic nedělal, abych se pak vrátil do tréninku jako zběsilý. Protože, jakmile příjdou ti malí diktátoři, život končí. Nadšení a tělo mi vydrželo do konce roku. Po Vánocích mě začalo bolet koleno a já to uvítal. Uf, můžu dát pauzu. Přestal jsem chodit na Děkanku, vlastně jsem přestal běhat úplně , koupil si trenažer na kolo a na 35 dní neobul kecky.

Celý příspěvek

První maraton

21.10.2018 Dresden Marathon, 42,195 km, 2:47:20, 10.místo

Honza Havlíček, který mi pomáhá s přípravou na závody, uvedl 5. číslo magazínu B slovy:

Dvě věci odlišují závodníky od rekreačních běžců, odhodlání a vztah k bolesti. Závodník nepochybuje, zda má odběhat trénink, i když je ošklivo, je unavený a nechce se mu. Závodník neběhá pro radost nebo pro zdraví, závodník se chce zlepšovat. Podstatný není konkrétní cíl, ale směřování. Závodník si utváří vlastní identitu skrze bolest. Běhá tréninky, které bolí, a závodí tak, že to bolí. Bolest je všudypřítomná a dokáže ji přebít jen další trénink nebo závod. Příprava na maraton hodně prozradí.

Maraton

Celý příspěvek

Konec dobrý, všechno dobré

8.9.2018 Dolomiti di Brenta Trail, 64km, D+ 4000m, čas 8:36:27, 9. místo

Je umění si vybrat závod v horách, který by byl opravdu špatný. Když je okolí nádherné, snadno odpustíte i nějaký ten organizační škraloup. Mě to táhne do hor, které alespoň trochu znám, mám k nim z minulosti nějaký vztah. Buff Epic Trail mi umožnil si hezky zavzpomínat, jak jsme tam před skoro již 20 lety s kluky táhli konzervy a obří bágly. Na Trofeo Kima jsem si připomněl, jak hrozně jsem se bál na prvním konci lana, když jsme tam kdysi dávno lezli. A podobné vzpomínky jsem si chtěl oživit oběhnutím masivu Brenty na začátku září.

Celý příspěvek