Sportovec a hory

V reakci na mé celospolečenské inkviziční odsouzení za kritiku pana Nedotknutelného (Kilian Jornet, o Jardovi bych zle nikdy nemluvil), jsem byl celý týden zamyšlen nad charakterem a mým chápání trailových závodů. Šest měsíců dřu jako duha, plivu pot, potím krev, odepisuji nehty, boty, čas. Dokonce pivo nepiju. Mé ego zaplesalo nad nominací na MS a ME.  Pak jsem ale dostal facku od veřejného mínění a pan Lynch mi sebral veškerou motivaci do tréninku. Prý v našem sportu nejde o sportování, o minuty či umístění. Ale o oslavu krásy života.

Nesportovní chování Kiliana v cíli Zegamy

V tomto videu je Kilian, jak dobíhá do cíle na ME v Zegamě. ISF (International Skyrunning Federation) se o něm vyjádřila v tom smyslu, že se jedná o inspirativní sportovní chování. Já si to nemyslím, tímto svým názorem jsem se svěřil v džungli facebooku. Představa, že se takto v sobotu shromáždíme 10m od cíle MS a nikdo nebude chtít projít první cílem mi přijde děsivá. Na Kilianově chování neshledávám tedy nic inspirativního. Nesportovní? Po zveřejnění výsledků, kdy náš Honza Zemaník doběhl dvě místa před Kilianem, jsme se dočkali reakcí, že je borec, že tento skalp se počítá, atd. Po měsíci v Himalájích asi každý tušil, že Kilian nebude v top formě a samozřejmě by tento skalp bral s velkou rezervou, ale stejně.

Šlo o Mistrovství Evropy, pro mnoho závodníků o vrchol roku, možná kariéry. A ti si odnesli zjištění, že vlastně o závodění vůbec nešlo, že nepochopili smysl závodů v horách a že se nesmyslně honí za vteřinami. Ironií potom je, že tuto zprávu vysílá sportovec, který naopak proslul nekonečnými ambicemi a dravostí vyhrávat závody.

Jak to vidím já

Jelikož běhání v přírodě, v horách, či mimo asfaltové džungle měst, propadl už snad opravdu každý kdo trochu běhá, nutně se rozšiřuje pohled na tuto kratochvíli. Přirozená lidská vlastnost socializace vedla k poptávce po organizaci společných výběhů, odkud byl již kousek k pořádání sportovních klání i v těch nejstrmějších horách. A s tím nastal svár, nepochopení, válka, nadávky.

Honza Havlíček na Zegamě

Honza Havlíček na Zegamě (foto Idoia Zabaleta Urkola)

Pro někoho je běhání v horách (od krátkých po ultra) něco více, než sportování. Mám pocit, že řazení těchto podniků do sportu, řadu lidí dráždí. Připadá jim, že shon za  vteřinami, za body, do majestátního hřiště hor jaksi nepatří. Jako by říkali, že drsné prostředí horských štítů, panenská údolí, dechberoucí stoupání a náročný horský terén, by neměly být kolbištěm pro naše ega, ale spíše galerií, kam se vydáváme oslavovat možnost pohybu v přírodě a radost ze života.

Pro mne jsou závody v horách pořád sport. Pokud toto budeme popírat, dáváme se na pekelnou cestu do zkázy zatracení, relativizace a znehodnocení výkonů a oslavu pohodlnosti. Z přijetí sportovního charakteru těchto akcí naopak plyne cestu k zenu, všeobímajícímu štěstí, laskavosti k pejskům a duševní nirváně.

Měl jsem možnost nakouknout do různých sociálních skupin a všechny měly jedno společné. Pocit určité vyjímečnosti oproti ostatním. Atleti si připadají lepší než čutálisté, ekonomové z IES lepší než ekonomové z VŠE, horolezci lepší než pomalu všechny sporty. Stějně tak se to dá aplikovat na trailového běhání, případně ultra trailového. Názor, že náš sport je lepší, že jde dokonce o něco lepšího, než jen sport. Z hlediska vyššího principu mravního je prý lepší pobíhat po horách, než na stadionu.

Byl bych opravdu moc rád, aby to tak fungovalo. Poslali bychom běhat do hor naší politickou a podnikatelskou elitu a bylo by po korupci. Recidivista ukájející se na zcizených plyšových králíčcích by dostal za trest jeden stomílový závod a byl by z něj Mirek Dušín. Batman by vzal Jokera na 5 hodin do hor načež by po návratu začal rozveselovat děti v nemocnicích.

Ne, tak to není. Sviní a hloupých lidí je v každé sociologické skupině stejná část. Budiž důkazem, že jsem pořád stejně arogantní a trochu tupý floutek, bez ohledu na sport, kterému se věnuji.

Ostatně, pokud by horské závody běhaly Rychlé šípy, nebyly by podvody na Ronda del Cims, Tor des Geants, nedodržování povinné výbavy elitou na UTMB, podezření z dopování u španělských a italských hvězd, zkracování si trasy účastníky na CS1000.

Připadá mi, že někteří účastníci horských trailů mají obavy z nevyzpytatelné lidské duše. Žijí v domnění, že pokud by se přihlásili na závody plné krvelačných sportovců bažících po co nejrychlejším čase, mohli by na trase zemřít bídnou smrtí s vyvrtnutým kotníkem či mouchou v očičku. Rádi by věřili, že každý účastník horského běhu bude ctít ony vyšší principy, než onen shon za vteřinami a pomůže nám. Sportovní ambice chápou jako překážku k čestnému chování.

Možná nejvíce mi na tom přístupu odsuzující závodění vadí ten alibismus. Dnes totiž není v módě se gentlemansky porvat s kamarádem o vítězství (z čehož, světe div se, vznikají ty nejlepší a nejpevnější přátelství založené na respektu), ale doběhnout po něm a nesportovně, a vyloženě negentlemansky prohlásit: Já si to užíval.

Ale není právě sportovní duch a sportovní chování tou zárukou, že si na závodech budeme pomáhat a budeme so chovat podle zásad fair play? Není ta vzývaná cesta užívání si spíše na škodu? Účastník je sice na závodech, ale zároveň pokud bude závodit příliš, stane se terčem odsouzení. Může se závodit, ale ne moc. Jaká jsou tedy pravidla toho závodit akorát? Nevede právě vypouštění sportovního chápání trailových závodů k podvodům a nefér jednání, protože přeci nejde o sport?

Nedělejme ze závodů a běhání v horách něco víc, než to ve skutečnosti je. Je to sport a to rozhodně není málo.

PS: Mé myšlenky ještě lépe shrnují další diskutující na facebooku. Martin Dungl vystihl ideu tohoto něžného hejtu:

Čtu v něm vymezení proti tomu, co vidím často kolem sebe v různých oborech – shazování něčího výkonu, protože „já bych na to měl taky, kdybych měl čas trénovat, kdybych neměl rýmičku, kdybych dbal na životosprávu, kdybych si to nepřišel užít…“ Takto vyřčeno je to třeba zřídka, ale v podtextu se to nese často (a souvisí s tím podle mě i ten nesmyslný pocit, že běhání po horách je „víc než ‚jen‘ sport“).

Naopak nečtu v něm vymezení proti lidem, kteří jdou na závod jako na výlet, ale respektují a neshazují snahu elity o „užívání“ si závodu závoděním.

PPS.: Pavel Paloncý mou myšlenku pěkně rozvedl a trochu upřesnil:

Podivejme se pravde do tvare – ultratrail je proste sport jako kazdej jinej. Nejlip to podle me vystihuje jista parafraze ze Samotaru: „Ultratrail je sport. Brutalni a jedinecnej. Ostatne jako jakejkoliv jinej sport.“ Jak to Honza pekne napsal na zaver – je sport, nic vic, nic min, ale neni to malo.

Je to sport – a to znamena, zavodeni, konkurenci, soutezeni. Naivni idealsti budou tvrdit, ze proflakle, ze neni dulezity vyhrat ale zucastnit se (A Honza prida, ze neni dulezity vyhrat, ale porazit Palonce smile emoticon ) Ale sportovci do toho jdou s touhou vyhrat.
Je pravda, ze napr stovky v ramci CS1000 vychazeji z tradice nesouteznich vyletnich pochodu, ale i mezi nimi je cast lidi, ktera to chape jako sport. A u Skyrunningu o sportu neni pochyb a tohle bylo primo mistrovstvi Evropy.

Kombinace pomerne vysoke narocnosti vubec dokonceni zavodu a relativni maleho stari tohoto sportu zpusobuji, ze tady neni pet urovni soutezi jako ve fotbale, neni tu tolik kvalifikaci (ale to je jen otazka casu) a tak se na startu potkavaji „hvezdy“ tj. nejlepsi s vyrazne pomalejsimi zavodniky. Ale to neni jinym charakterem sportu, ze by byl ultratrail „neco vic“, jen proste se mu nevenuje tolik lidi.

A jestli je Killianovo chovani inspirativni? Pro jeho fanousky urcote – neslo mu to, rozhodl se fanousky nezklamat, doklulsat to, pozdravit se s nema a proste to nevzdat. Za to ma muj respekt. Daleko vetsi ale muj respekt ma clovek, bez ohledu na vysledek, ktery to nedokluse, ale necha tam dusi a bude bojovat az do konce – mam za to, ze o to ve sportu jde.

Stejnetak si dovedu predstavit, ze nekde nebude na cilove pasce ultra s nekym zavodit. Chapu, ze behem 10 hodin nekde v horach mohli sdilet stejne prozitky, mit stejne problemy, treba i spolupracovat. Prece jen na 100km ultra se toho stane tak nejak vic nez behem ctvrtky prekazek. Pokud nekdo na cilove pasce nezavodi, neodsuzuju to, ale v tu ranu to prestava byt sportem. Mozna uprednostnil jine hodnoty. Jsou tyto hodnoty neco vic nebo min nez sport? Do tohoto bych se nechtel poustet, soucasna diskuse jen naznacuje, jak se na toto nazory ruzni.

22 thoughts on “Sportovec a hory

  1. Chápu, o co ti jde, ale on ti na tom videu vypadá tak vysraně z podoby (jak se ještě drží za břicho! Je mi blbě za něj!), že bych i věřila, že prostě ani rychlejc běžet nemohl. Pravda taky je, že před cílem si s diváky plácají ve špalírech snad všichni na všech videích – aspoň sem tam, trochu, chvíli, s někým. Někteří dokonce nabírají děcka, běží s nimi za ruku, nesou je… Nikdy mě nenapadlo to vnímat jako nesportovní. Ale já jsem chvost, fanoušek, onen vypíchnutý nováček/každý, který drží palce a obdivuje vás, hvězdy. Hele, čím tě vlastně zrovna tohle konkrétní video tak vytočilo? Poslední kapka? Nebo sis toho předtím nevšiml a teď, protože bylo tak očividný, že mu to fakt fuk, kolik lidí ho předběhne, tě to prostě nadzvedlo?
    Jinak jasně, svině jsou všude, závist je mocná, hrozny umí bejt pekelně kyselý a každý, kdo o tom pochybuje, nechť si vygooglí třeba pana Stolára (nebo si na něj jen vzpomene) a musí mu být jasný, že fair play ani v běhání není vůbec samozřejmost.
    Není bez zajímavosti, jak vyhrocený jsou tyhle kontroverznější diskuse, jak rychle v tom mají lidi jasno a jak záhy přestávají vůbec vnímat, co čtou. Nenech se sežrat a už vůbec ne otrávit.

    • Nejvíc mě nadzvedlo prohlášení ISF, že je to inspirativní. Pak ta absolutně nekritická adorace Kiliana. Pak i představa, že dobíhám do cíle za bouřlivého potlesku, užívám si ho, v cíli se otočím a zjistím, že se tleskalo Kilianovi…:)

      • To už je z kategorie snů, kdy na tebe všichni na ulici čumí a ty pak zjistíš, že jdeš v košili, kravatě, saku, ale bez kalhoty a trenek, jen v ponožkách… ;-) A nekritická adorace Kiliana, jo jo, jako každý normální jedinec smekám před jeho výkony, nicméně ten merchandise kolem je v mých očích v přímým rozporu k image, kterou se mu snaží (nejen) Salomon usilovně budovat.

      • proč by měli tleskat tobě? :D Killian je známější a už něco vyhral….

  2. Inspirativni hejt:)
    Zavodit „akorat“.. to je to oc tu bezi..:).. Copak u vas, top zavodniku a reprezentantu, ale tusis, o co horsi je to problem u midpack, ze?:)
    U nas se primo ocekava, ze mezi takovym 50 a 51 (550 551.. uprav dle velikosti zavodu) mistem zas tak velky rozdil neni.. Nekdy bych se o to porval a nekdy bych se nakopal do zadku, kdybych zavodil. Casto je to o nasich pocitech, ktere nam reknou co je a co neni v dane chvili spravne.. Ale zase ze bych si myslel, ze jsme o to lepsi?:)
    Zrovna pred par dny jsem zazil, ze jsem bezel skoro 100km bok po boku s jednim zavodnikem.. v podstate jsme spolu celou dobu resili (on vice zkusene) nastrahy orientace v polskych horach.. Na konci v sebehu do mesta jsem toho uz taky mel dost.. ale citil jsem, ze treba kdybych to narval, tak bych mu mozna utekl.. Ale uprimne.. on si zaslouzil tam byt driv nez ja, byl primarnim navigatorem.. musel bych nad sebou zvracet, kdybych ho predbehl..
    Co vic, kdyz jsem ho nechal bezet o par metru prede mnou, tak v cili jeste se mnou ladil a pocital, abychom prilozili cip stejne.. malem slzicka ukapla:)..
    Proste.. ten balanc, ta rovnovaha.. o to nam (tem obycejnym) asi jde nejvic.. Cas od casu se kousnout a porvat o tech par bezvyznamnych minut ci mist.. a jindy zase objevit ten pratelsky rozmer vybudovany nejakym spolecnym prozitkem.. Neco co nam ted hodne chybi..
    Dik, at se dari! 12:)

    • To právě vůbec neměl být hejt, jako spíše objasnění postojů. A s midpackem to nemá věru co dělat. :) Jako spíše s tím gentlemanstvím o kterém mluvíš. Pokud by to bylo na jiném závodě, třeba na Silvě (bez nutnosti navigace :)) a vy dva sváděli boj a několikrát se předběhli až by jeden z vás doběhl do cíle o tu minutku dříve. Ten druhý by po doběhu pravděpodobně neřekl: Hele já vlastně nezávodil. Naopak by s nadšením v očích z boje právě svedeného podal druhému pravici a šli to spláchnout do putyky. Že prostě to sportovní soupeření dává také velkou přidanou hodnotu závodům. :) Hejt to být neměl, já jsem velmi vstřícný ke všemu. :)

      • :).. kdybychom urcitym zpusobem nenavigovali spolu (on tedy vyrazne lepe a vic) tak by mi nebylo blby bezet na doraz az do konce.. a nebo ne.. ale bylo by fajn — jak rikas to spolecne zapit. Tedy — u me je to o to horsi, za ja v cili mam na to pivo vzdy desnou chut, a o duvod vic k napiti:)..
        „hejt“ bylo asi nevhodny slovo, i kdyz proc ne.. kdyz me neco stve..:)
        Kdyz uz nekdo zavodi, nebo zavodime.. tak at behame co to jde.. Taky kdyz jdu na start tak si (i my troubove) rikame.. a dneska.. zadny gentlemani.. kdyz budes lezet na zemi a zvracet, tak te preskocim.. a stejny cekam od tebe:).. pockame na sebe v cili!:)
        Rikam .. i pro midpack.. zajimavy zamysleni.. kazdej ma obcas pravo na svuj boj.. a neporvat se o nej by byla skoda. MSF! 12:)

  3. Honzo, já tě plně chápu, v té diskusi bych tě byl i podpořil, ale facebook nepěstuju, takže má podpora až zde. Ty diskuse dokážou pěkně otrávit člověku život, už jsem to párkrát zažil, že se do mne někdo navážel a bere to strašně energie a chuti do života. Jinak řečeno, chápu, že jiní mají jiné názory, ale můžou ti je sdělit bez té odsuzující omáčky. Honza12, jak se mi zdá, tohle zrovna docela hezky umí, ten jentak nenaštve :-) No, i když, když jsem loni zjistil, že na ŠUTRu byl za mnou jen proto, že si to tam přišel užít a ne závodit … :-))
    Nenech se otrávit, ti lidi jsou většinou fajn a hodně těchhle nedorozumění přináší virtuální paprostor.
    Ať ti to běhá!

    • Tak tohle jsem si nabehl..:).. O to lepsi, ze to Jitka s Honzou nacli..
      Pravda je, ze loni na SUTRu jsem otevrene na startu deklaroval, ze nebudu „zavodit“… Coz zni jako pitomost, ale chtel jsem rici tem ostatnim, ze klidne se s nima budu bavit, atd.. Jednak jsem tam rok pred tim uspesne zabloudil:) a jednak (coz bylo podstatne) jsem mel novy bryle, bylo mezi destem a slunickem, ktere prosvitalo mezi listy stromu.. a ja v sebehu skoro nic nevidel.. Myslim, kameny a prekazky na ceste. Cilem bylo bezet rozumne, neflakat se, ale nezranit se…
      Urcite me predbehnes i tak.. Ale rikal jsem ti, abys z toho mohl mit jeste vetsi radost, tak je dobre mi to natrit na zavodech, kam jdu fakt zavodit..:)… Ale mas pravdu v tom, ze to mohlo vyznit alibisticky, coz rozhodne nebylo mineno. Taky jsem nechtel premyslet nad tim, kde jsi me mohl predbehnout, kdyz jsem si to fakt neprodluzoval:)… Proste od te doby na zavodech rikam vsem.. kdo me predbehne, ma muj skalp:), at uz bylo za tim cokoliv. I midpack na zavodech prijima pravidla zavodu. mate pravdu..
      12:)

      • To bylo jen takové rýpnutí, neber mě vážně, já to chápal přesně jak to teď vysvětluješ; vůbec ta 54 minulý rok byla zvláštní, ocitnul jsem se 20 vteřin od 3. místa, já!?! Tam přece nepatřím. A skutečně, několik kluků, co si šli jen tak zaběhat a nezávodili, to vzdalo po jednom či dvou kolech, ti by byli daleko přede mnou. Kdybych náhodou býval skončil třetí, budu se cítit jako blbec, 50 minut za prvním a druhým :-)
        No a ty výroky „já to dneska jenom tak zkusím, nemám stejně natrénováno, …., odklušu to“, těch se dopouštím samozřejmě taky, ale jak je odstartováno, neznám bratra a jdu naplno.
        Honzo u těch stovek to je celé fakt jiné, já už taky několikrát doběhl/došel s někým společně, vesměs nám uvádějí stejný čas, i když jeden pípl o pár vteřin dřív. O to víc mě překvapila Jesenická před pár týdny, kde to neudělali. Ale souhlasím s JB a ne s Olafem, ME je ME, Skyrunning je sport, Zegama nejsou Týnišťské šlápoty, kdo to nechce rozlišovat, jeho věc. Plácat se po ramenou, že mi, co běháme v horách jsme nějak lepší než atleti dole na asfaltu je směšné. Navíc, většina z nich by to (aspoň mě) nandala i v těch horách. Koukni na Pavlištu na vrchařské kvalifikaci, převálcoval horaly s prstem v nose.
        Tak ať ti to běhá a vydrží ti zdraví na ty velké akce!

  4. Hoj Džej Bí :-), diskuse moc nečtu, ale v tomhle bych tě chtěl jako člověk, kterej má ve sportu už něco za sebou, podpořit.
    Můj názor je ten, že pokud si připnu na hruď číslo, tak jdu závodit. Někdo chce být první, někdo v první desítce, první padesátce, lepší, než vloni, rychlejší, než Karel, doběhnout do limitu, atd. Ale pořád všichni závodí a pokouší se odevzdat momentální pokud možno nejlepší výkon. Dokonce i ti, kteří fotí a kochají se okolím stále závodí, protože stejně jako ten nejlepší závodník i oni potřebují oddechnout a zvolnit. (jen ta elita není tak komplexní a nezvládá při odpočinku fotit :-).)
    Až mě za pár :-) let přestane těšit se gumovat bojem se soupeři i sebou samým, myslím, že si budu běhání užívat jinak. S kamarády, v horách, za hezkého počasí…atd. Ale pokud se i potom, jako geront, větší než teď :-), rozhodnu jít závodit, tak do toho zase půjdu naplno, třeba s cílem zvládnout Olafův závod do nějakého času.
    Co se týká Kiliana, beru to tak, že v tomhle oboru je to tak vyjímečný člověk, že je v podstatě jedno, jestli je první, nebo dokluše do cíle v davu diváků uprostřed startovního pole. Už jenom jeho účast na kterémkoliv horském závodě je obrovský přínos pro všechny. Závodníky, diváky, pořadatele, prostě všechny. Chovám k němu velkou úctu, a z mého pohledu si něco takového může dovolit jen a pouze on. Nechme mu to, v jeho podání je to ok.

    • Ahoj Zdendo, jsem rád, že to vidíme podobně. Já bych také radši reagoval na někoho jiného, než na Kiliana. Jen mi ta představa, že po nás ISF chce v cíli tohle, nedala spát. Muselo to ven a teď spím jako rybička. Těš se na sobotu, nebudeš to mít zadarmo. ;)

  5. Ahoj Honzo,
    osobně se neznáme, ale rád čtu Tvůj blog o běhání. Celé Tvé zamyšlení nad etikou sportovního chování bych rád doplnil o článekLibora Uhera (pořadatele B7) o diskvalifikaci týmů za to, že na sebe vzájemně čekali, aby poté společně prošly cílem – http://www.beskydskasedmicka.cz/history/index.php?option=com_content&view=article&id=205:diskvalifikace-tymu-99-a-414-oficialni-vyjadeni&catid=21:aktuality&Itemid=83
    Za mě ve zkratce: když jdu na závody, tak chci závodit a srovnávat se s ostatními bez ohledu, jestli mám šanci na bednu nebo na to být v první stovce, či tisícovce:-) Proto přece platím startovné a prožívám předstartovní stresy.

    • Ahoj, jsem rád, že mám pravidelné čtenáře. :) Zrovna o tom jsem se na Vulcanii bavil s Tomášem Rybářem (jeden z DQ týmu). Tam to kluci pokazili. Jak to Tom popisoval, tak to spíše mělo být v duchu společného doběhu do cíle po mnoha hodinách boje o umístění. Bohužel, to kluci blbě provedli a zrovna v tom posledním úseku si dost cukli, že to na společný doběh nevypadalo.

  6. To je super clanek! Vyborne jsi to vystihl:
    „Je to sport a to rozhodně není málo.“ :)
    a k tomu zavodeni, jak rikas, zavodeni ma byt boj, protoze kdyz Te nekdo v cili „necha“, nebo to dokonci s tim „ze se vlastne nechtel honit“, castokrat jako by tim vlastne chtel rict „kdybych chtel tak jsem te dal levou zadni ale nechtel jsem“, cimz vlastne devalvuje Tvuj vykon, coz nase*e rozhodne vic nez kdyby Te v poctivym boji predbehl (prelezl, predjel, prepral, prehodil,…).
    Neni tezky urcit co z toho je sportovnejsi chovani :)

    • Hezky, komentář až z Kalifornie. :) To mi právě také z těch prohlášení přišlo. Navíc tvojí snahu o minuty sníží prohlášením, že on si to užíval a prožil lépe, než ty. :) Já proti takovému absolvování rozhodně nic nemám, jen by to nemělo vést zároveň ke snižování sportovních výkonů. Rezervujte mi místo na WS2016!!! :)

  7. Pro me je inspirativnejsi uricenej slachovitej sadhu Havlicek kterej se pere s kopcem nez manekyn v cilovy rovince. A to mam Kiliana taky hodne rad. Zavod je bitevni pole tam se nema co uzivat. Uzit si dobreho vykonu to ano

  8. Ahoj, musím Ti dát za pravdu. Studoval jsem na IES a toto mě tam nehorázně sralo… Ano, je brutální alibismus se povyšovat a dělat to navíc nevědomky zaštinováním se vyšším principem, mravoností vzdělávání atd…. , ať jde o cokoliv… to vede k pýše atd. držím palce

  9. Sousloví ..užívat si závod.. chápu jako oxymoron. Plnými doušky si radostně užívám bolest všemožných kousků těla, rozmary počasí, rozmary pořadatelů, ty hnusné soupeře co mě pořád předbíhaj…To tak.
    Ale rozhodně si tu radost užiji v cíli a důvod si určitě najdu. Rozhodně ale ne dehonestací úsilí schopnějších způsobem, který si uvedl v článku. Soutěžovost je principem růstu a co jiného dělat v závodě, než soutěžit? A pak si sám sobě poctivě zhodnotit, jak jsem to zase podělal.
    Nenech se otrávit průměrnými co nechtějí růst, ale chtějí aby ostatní byli stejně neschopní jako oni.
    Mnoho štěstí

  10. Čau, moc pěknej článek. Vlastně se vyloženě nepřiklánim na jednu ani na druhou stranu, tak jenom pár postřehů. Většinou razim heslo „když se závodí, tak se závodí“, ale neni to pro mě dogma. Na placatym asfaltovym maratonu nebo půlmaratonu, je mi jedno, že mě někdo předběhne v cílový rovce, jde mi o to, jakej jsem zaběhnul čas. Závodim, ale sám se sebou. Loni na Baroku jsem s týmovym kolegou Jirkou odběhl třicet kiláků ze čtyřiceti, párkrát jsem ho zkusil v kopci a když jsem ho neurval, věděl jsem, že v cíli už mu nastupovat nebudu a že je mi jedno, jestli budu dvanáctej nebo třináctej. Naopak na jaře na Pilsentrailu jsme s jinym Jirkou dvacet ze třiceti prokecali a když se mu tři kiláky před cílem rozvázala tkanička, jasně, že jsem počkal. Ale protože to bylo o druhý místo, zkusil jsem ho v cíli. Zareagoval a předběh mě.

    S horama to mam ještě trochu jinak. Tam se jezdim opravdu kochat a né závodit. Chci si na kopci, na kterej se vydrápu, na chvilku natáhnout větrovku, sežvejkat tyčku a užít si tu krásu okolo. To ale neznamená, že když se večer vrátim na apartmán, netahám nohy za sebou. Neplést si slova závodění a sport. Sport to rozhodně je, závodění ne.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s